Otevřený spíše než uzavřený, veřejný spíše než soukromý a pro většinu nedostupný, proměnlivý více než rigidní. Takto bych do budoucna ráda viděla Dětský ostrov. Svojí strategickou polohou, kdy je velmi dobře přístupný z pevniny, ale zároven si uhlídá svůj vlastní svět, není důvod, aby se takovýmto místem nestal.

Řeka je prvotní formující silou města. Ostrovy se po dlouhá staletí nacházely, co do kontaktu s řekou, v jakémsi druhém plánu. Byly vnímány jako nejistá půda, často pustošená a měněná povodněmi. Nevedly na ně mosty a pro řemesla spojená s vodou byla raději voleny břehy. Do nynější zafixované podoby se dětský ostrov dostal teprve nedávno. V návrhu bylo důležité vytvořit architekturu, která se zžije s ostrovem, nebude kopírovat architekturu pevniny. Variabilita využití a proměnlivost byly klíčovou charakteristikou v hledání formy a funkce.  Do centra ostrova umistuji tržnici, je podle mě dobrou volbou, jak tuto část města zapojit do každodenního života lidí. Dokážu si představit, že se ostrov stane místem polední pauzy na oběd pro lidi v okolí. Zároven je ale struktura navržená tak, aby se svojím vzezřením dovolila proměnit ve slavnostní místo dění, koncertů, letního kina, slavností.
Forma tržnice vychází z morfolofie ostrova. Otevřená struktura doplnuje již stávající interiér tvořený vzrostlými stromy, lemující ostrov. Severní část ostrova navrhuji propojit ještě jedním mostem, což podpoří dostupnost ostrova a plynule naváže na promenádu náplavky. Hlavní vstupy stavby jsou ze severní a jižní části, v celé budově je ale cítit propojení a dialog s okolním parkem a řekou. Stavba je nenáročná na údržbu a provoz, pomocí záclon a plachet proměnlivá a přizpůsobivá ročnímu období a události. Důležitým bodem je také nasvícení stavby, které prodlužuje využití ostrova do večerních hodin.